Lékařská vyšetření a laboratorní testy

SDÍLET E-MAILEM
STÁHNOUT
VYTISKNOUT

Pokud čtete tento text, pravděpodobně jste v kontaktu s odborníkem na léčbu mnohočetného myelomu. Diagnóza mnohočetného myelomu je stanovena pomocí četných laboratorních testů, vyšetření kostní dřeně a diagnostických zobrazovacích technik.

Na základě provedených testů lékař získá jasný obraz o stavu onemocnění a rozhodne o dalším léčebném postupu, který je pro Vás nejvhodnější.

Tabulka určitých laboratorních hodnot

Laboratorní test Název testu Referenční hodnota Jednotka Komentář
Krevní obraz Počet bílých krvinek 4,0-10,0 x 109/l V důsledku nízkého počtu bílých krvinek jste náchylnější k infekcím
Počet červených krvinek (muži) 4,5-6,3 x 1012/l Anémie v důsledku nízkého počtu červených krvinek
Počet červených krvinek (ženy) 4,2-5,4 x 1012/l
Hemoglobin (muži) 140-180 g/l Anémie v důsledku nízké koncentrace hemoglobinu
Hemoglobin (ženy) 120-160 g/l
Hematokrit (muži) 0,40-0,54   Snížená hodnota hematokritu znamená anémii a zvýšená hodnota znamená dehydrataci
Hematokrit (ženy) 0,37-0,47
Krevní destičky 140-340 x 109/l V důsledku nízkého počtu krevních destiček jste náchylnější ke krvácení
Biochemie Močovina 2,8-7,5 mmol/l Koncentrace močoviny se zvyšuje v důsledku poškození funkce ledvin
Kreatinin 44-97 µmol/l Koncentrace kreatininu se zvyšuje v důsledku poškození funkce ledvin
Vápník 2,1-2,6 mmol/l U pacientů s mnohočetným myelomem se koncentrace vápníku obvykle zvyšuje vlivem rozpadu kostní hmoty
Albuminy 32-55 g/l Pacienti trpící mnohočetným myelomem mají obvykle sníženou koncentraci albuminu
Celková bílkovina 65-80 g/l Vlivem monoklonálního imunoglobulinu mají pacienti s mnohočetným myelomem zvýšenou koncentraci bílkovin
Monoklonální imunoglobulin 0 g/l Výskyt abnormálních bílkovin u pacientů s mnohočetným myelomem

Kocijančič A., Mrevlje F.,Š tajer D.: Interna medicina. Ljubljana-Littera picta, 2005; Electrophoresis

  • Krevní testy

    Krevní testy stanovují počet červených krvinek, bílých krvinek a destiček a poměr mezi nimi.

  • Elektroforéza bílkovin

    stanovení koncentrace M-proteinu (paraprototeinu) 

  • Paraprotein, "M" protein

    Tato bílkovina je přítomna v séru a/nebo moči 98% pacientů s mnohočetným myelomem; identifikace a stanovení množství v krvi nebo moči jsou nezbytné pro diagnózu a hodnocení léčebného procesu. 

    Množství M -proteinu  (monoklonálního imunoglobulinu) v krvi souvisí s aktivitou choroby. Koncentrace monoklonálního imunoglobulinu v krvi a v moči se proto pravidelně monitoruje elektroforézou a dle jejího vývoje se u nemocného usuzuje na zvyšování či snižování aktivity onemocnění.

  • Immunofixace a imunoelektroforéza

    Imunoelektroforéza: Laboratorní test, při kterém jsou molekuly bílkovi v séru separovány (tříděny) podle jejich velikosti a elektrického náboje. U nemocných s myelomem elektroforéza umožňuje změřit množství M - proteinu v krvi. Elektroforéza se používá jak při stanovení diagnózy, tak i při kontrole nemoci.

    Imunofixace: Imunologický test moči nebo krve, který se používá k určení typu bílkoviny. U nemocných s myelomem tento test umožňuje lékařům určit typ M-proteinu (bílkovina tvořená myelomovými buňkami), např. IgG, IgA, kappa nebo lambda.

  • 24-hodinový test bílkovin v moči

    Progrese onemocnění je monitorována sledováním koncentrace bílkovin s těžkým a lehkým řetězcem v moči. 24-hodinový test bílkovin v moči umožňuje přesná měření. V posledních letech lékaři tento test používají čím dál méně.

  • Stanovení volných lehkých řetězců imunoglobulinů v séru

    Stanovení hodnot volných lehkých řetězců (kappa a lambda) imunoglobulinů v séru pomáhá při diagnostice a hodnocení dynamiky onemocnění/odpovědi na léčbu.

  • Vyšetření kostní dřeně

    U pacientů s mnohočetným myelomem může být procento nádorových plazmatických buněk v kostní dřeni mezi 10 až 100 %.

    Klíčovým vyšetřením pro diagnózu mnohočetného myelomu je vyšetření kostní dřeně. Toto vyšetření je rozhodující pro stanovení možných genetických změn v nemocných buňkách. Genetické vyšetření poskytne Vašemu lékaři důležité informace typu onemocnění a podle toho může být naplánována léčba.

  • Punkce kostní dřeně

    Vzorek kostní dřeně k cytologickému vyšetření i dalším vyšetřením je možné získat punkcí a ná- sledným nasátím z prsní kosti (sternum) nebo lopaty kosti kyčelní. Jako první krok se provádí místní anestezie (znecitlivění) a pak následuje vlastní odběr (punkce) speciální jehlou.

  • Biopsie kostní dřeně

    Mnohem více informací než punkcí se získá po provedení takzvané trepanobiopsie z lopaty kosti kyčelní. Tento druh odběru umožní nejen nasát buňky z kostní dřeně a rozetřít je na sklíčko k mikroskopickému hodnocení, ale umožní odebrat i tenký váleček kostní dřeně, v němž je možno podstatně přesněji stanovit počet plazmocytů. Trepanobiopsie lopaty kosti kyčelní se provádí většinou jen po místním znecitlivění, v tomto případě je možné její ambulantní provedení.

  • Poškození kostí

    Mnohočetný myelom může vyvolat poškození kostí a proto by měla být provedena vyšetření kostí (zobrazovacími technikami), která jsou zcela bezbolestná. Tato vyšetření jsou nezbytná pro plánování způsobu léčby a později pro monitorování progrese onemocnění.

  • Celkové vyšetření skeletu

    Celkové vyšetření skeletu se provádí s cílem stanovit, zda se v kostech vyskytují osteolytická ložiska typická pro toto onemocnění. Tmavé oblasti na rentgenovém snímku ukazují na oblast kosti postiženou onemocněním (osteolytické změny kostí, patologické zlomeniny kostí, zhroucení obratlů). Tato diagnostická metoda bohužel ukazuje již vzniklé poškození kostí.

  • Vyšetření MRI (magnetická rezonance) a CT (počítačová tomografie)

    CT: Počítačová tomografie zobrazí kostní strukturu podstatně přesněji než rentgenový sní- mek. Metodou CT je ale možné zobrazit menší část skeletu, než je tomu při běžných rentgenových snímcích. Proto se CT používá jen jako doplněk pro cílené objasnění nejasných nálezů na rentgenových snímcích. Pomocí CT lze velmi dobře zobrazit obratle a zjistit případnou expanzi myelomových hmot do páteřního kanálu.
    MRI: Magnetická rezonance je nejcitlivější a nejpřesnější metodou pro znázornění rozsahu infiltrace kostí myelomem. Díky této metodě mohou lékaři vidět přesně ložiska mnohočetného myelomu jak v kosti, tak i mimo kost. Nevýhodou je delší doba vyšetřování.

Zobrazit více