Cviky

SDÍLET E-MAILEM
STÁHNOUT
VYTISKNOUT

Proč bych měl cvičit?

EN_CLL_Physical_Exercises_Article_1a

Ještě předtím, než vás seznámíme se všemi pozitivními účinky pravidelného cvičení na fungování vašeho těla, je potřeba vysvětlit základní mechanismy, které tvoří jeho podstatu. Cvičení, nebo ještě lépe fyzická námaha, je stimulem pro všechny důležité systémy těla, tedy kardiovaskulární (srdečně-cévní), svalový, imunitní, endokrinní a další systémy. Pokud je stimul pravidelný, vyvolá v těle potřebu přizpůsobit systémy tak, aby bylo zvládání fyzické námahy z dlouhodobého hlediska jednodušší. Znamená to, že systémy těla začnou pracovat efektivněji.

Tyto změny mohou také působit jako prevence onemocnění. Zvyšuje se koordinace vylučování hormonů, což může ovlivnit regulaci nádorového bujení buněk. Stejný vliv mají také myokiny (hormony svalové tkáně), které svaly vylučují během své činnosti. Cvičení navíc posiluje vaši antioxidační kapacitu, funkci imunitního systému, stabilitu DNA atd.

Nedávné studie ukázaly, že pravidelné cvičení má na onkologické pacienty mnoho pozitivních účinků:

  • vyšší kvalita života
  • lepší celkové fungování
  • souvislost se sníženou úmrtností
  • menší únava spojená s rakovinou
  • menší závislost na jiných osobách
  • vyšší svalová síla
  • lepší funkce imunitního systému
  • lepší funkce srdečního a dýchacího systému
  • snížené riziko kardiovaskulárních (srdečně-cévních) onemocnění
  • lepší složení těla
  • méně vedlejších účinků a jejich nižší závažnost
  • kratší doba hospitalizace

Bezpečnost na prvním místě

Cvičení během většiny druhů onkologické léčby i po nich, včetně intenzivní léčby, jakou je například transplantace kostní dřeně, je bezpečné.

  • Pacienti s přidruženými nemocemi (zejména pacienti s kardiovaskulárním onemocněním) se musí poradit s lékařem o úpravě plánu cvičení.
  • Pacienti, kteří podstupují transplantaci kmenových krvetvorných buněk, by se měli vyvarovat přetrénování, protože intenzivní cvičení může vést k nežádoucímu potlačení imunity navozené cvičením.
  • Necvičte, trpíte-li extrémní únavou, anemií (chudokrevností) nebo ataxií (špatnou koordinaci pohybů).
  • Pacienti s oslabenou imunitou by se měli vyhýbat posilovnám a bazénům pro veřejnost až do doby, než jejich hladina bílých krvinek opět dosáhne bezpečné úrovně. Pacientům, kteří absolvovali transplantaci kostní dřeně, se obvykle doporučuje nenavštěvovat tento typ zařízení po dobu jednoho roku po transplantaci.
  • Pacienti léčení radioterapií by měli zabránit kontaktu ozařované kůže s chlórem (např. v bazénech).
  • Pacienti s významnym postižením periférní nervové soustavy nebo poruchou koordinace mohou mít sníženou schopnost používat postižené končetiny z důvodu slabosti nebo ztráty rovnováhy. Stacionární kolo pro ně může být ke cvičení vhodnější než běžecký pás.
  • K pacientům s mnohočetným myelomem je třeba přistupovat jako k pacientům trpícím osteoporózou. Měli by se vyhýbat kontaktním sportům a cvikům zahrnujícím prudké nárazy.

Jak začít

Nepřestávejte být aktivní, po operaci začněte opět co nejdříve vykonávat běžné každodenní činnosti. Během neoperativní léčby a po ní pokračujte v běžných každodenních činnostech a cvičení v co největším rozsahu.

Pamatujte na to, že jakákoliv aktivita, kterou jste schopni vykonávat (nemusí to být nutně cvičení), je lepší, než zůstat úplně nečinní.

  1. Vyberte si druh tělesné aktivity, která vám nejvíce vyhovuje a z jejíž vykonávání nemáte obavy. Na výběr máte z nejrůznějších činností – chůze, posilovací cvičení, jízda na kole, běh, práce kolem domu nebo na zahradě, plavání, turistika atd. Doporučujeme začít s chůzí a posilovacím cvičením, které odpovídá vaší kondici (několik příkladů uvádíme níže).
  2. Tělesná aktivita by měla být dostatečně náročná (zvýšený tep a intenzita dýchání). Pacientům se nedoporučuje zvolit si cvičení, které je příliš intenzivní a vyvolalo by u nich extrémní únavu.
  3. Cvičení by mělo trvat alespoň 20 – 30 minut. Můžete jej ale rozdělit na kratší intervaly (5 – 10 minut) a odpočinout si mezi nimi.
  4. Snažte se o to, aby dnů, kdy jste aktivní, bylo co nejvíce. Pokud jste zatím nevykonávali žádnou aktivitu, doporučuje se začít středně intenzivním cvičením třikrát týdně a postupně zvyšovat frekvenci i intenzitu cvičení.

Jaké cvičení a kolik je dost?

EN_CLL_Physical_Exercises_Article_1b

Cvičení jsme rozdělili do tří skupin, které jsou pro vás nejpřínosnější: aerobní trénink, posilování a protažení. V každé skupině uvádíme na závěr několik příkladů cvičebních plánů, které podrobněji ukazují, jak jednotlivé typy cvičení kombinovat.

Aerobní trénink

Níže uvádíme schéma patnácti postupně se zvyšujících úrovní aerobního tréninku. Nemusíte začít jedničkou, vyberte si úroveň, kterou jste nyní schopni zvládnout. Připomínáme, že tělesná aktivita by měla být dostatečně náročná (zvýšený tep a intenzita dýchání), ale pacienti by si neměli zvolit cvičení, které je příliš intenzivní a vyvolalo by u nich extrémní únavu. 

Přesněji, váš tep během cvičení by se měl pohybovat v rozpětí 60 – 75 % vašeho maxima. Pokud jste si vybrali příliš náročnou úroveň, vraťte se o úroveň níže, a naopak. To bude váš výchozí bod.

 

Tento typ cvičení se doporučuje provádět alespoň třikrát týdně. Poté se každé 2 – 3 týdny pokuste přejít na vyšší úroveň. Nedaří-li se vám postupovat přes jednotlivé úrovně podle schématu, nenechte se tím odradit. Je běžné, že se pacient vlivem léčby vrátí na několik dnů nebo týdnů na nižší úroveň. Myslete na to, že mírná aktivita je vždy lepší než úplná nečinnost. 

Úroveň č. 1: 4 intervaly chůze po 5 minutách s odpočinkem 2 minuty mezi intervaly

Úroveň č. 2: 2 intervaly chůze po 10 minutách s odpočinkem 2 minuty mezi intervaly

Úroveň č. 3: 3 intervaly chůze po 10 minutách s odpočinkem 2 minuty mezi intervaly

Úroveň č. 4: 2 intervaly chůze po 15 minutách s odpočinkem 2 minuty mezi intervaly

Úroveň č. 5: nepřetržitá chůze po dobu 30 minut

Úroveň č. 6: 2 intervaly chůze po 20 minutách s odpočinkem 2 minuty mezi intervaly

Úroveň č. 7: nepřetržitá chůze po dobu 40 – 60 minut

Úroveň č. 8: 3 intervaly rychlé chůze po 5 minutách a mezi nimi 3 intervaly pomalé chůze po 5 minutách

Úroveň č. 9: 4 intervaly rychlé chůze po 5 minutách a mezi nimi 4 intervaly pomalé chůze po 5 minutách

Úroveň č. 10: 4 intervaly rychlé chůze po 6 minutách a mezi nimi 4 intervaly pomalé chůze po 4 minutách

Úroveň č. 11: 3 intervaly pomalého běhu po 3 minutách a mezi nimi 3 intervaly pomalé chůze po 7 minutách

Úroveň č. 12: 3 intervaly pomalého běhu po 4 minutách a mezi nimi 3 intervaly pomalé chůze po 6 minutách

Úroveň č. 13: 3 intervaly pomalého běhu po 5 minutách a mezi nimi 3 intervaly pomalé chůze po 5 minutách

Úroveň č. 14: 4 intervaly pomalého běhu po 5 minutách a mezi nimi 4 intervaly pomalé chůze po 3 minutách

Úroveň č. 15: nepřetržitý pomalý běh po dobu 30 – 40 minut

    Cviky pro pacienty s hematologickým onemocněním: rozcvičení

    Chronická lymfocytární leukemie (CLL), Mnohočetný myelom

    Cviky pro pacienty s hematologickým onemocněním: posilování, dřep rozkročný

    Chronická lymfocytární leukemie (CLL), Mnohočetný myelom

    Cviky pro pacienty s hematologickým onemocněním: posilování, klik

    Chronická lymfocytární leukemie (CLL), Mnohočetný myelom

    Cviky pro pacienty s hematologickým onemocněním: posilování, veslování ve stoje

    Chronická lymfocytární leukemie (CLL), Mnohočetný myelom

    Cviky pro pacienty s hematologickým onemocněním: posilování, můstek

    Chronická lymfocytární leukemie (CLL), Mnohočetný myelom

    Cviky pro pacienty s hematologickým onemocněním: posilování, stabilizace jádra těla

    Chronická lymfocytární leukemie (CLL), Mnohočetný myelom

    Cviky pro pacienty s hematologickým onemocněním: posilování, flexe ramene

    Chronická lymfocytární leukemie (CLL), Mnohočetný myelom

    Cviky pro pacienty s hematologickým onemocněním: posilování, protažení

    Chronická lymfocytární leukemie (CLL), Mnohočetný myelom
  • Literatura

    Kathryn H. Schmitz, Kerry S. Courneya, Charles Matthews, Wendy Demark-Wahnefried, Daniel A. Galva, Bernardine M. Pinto, Melinda L. Irwin idr. (2010). American College of Sports Medicine Roundtable on Exercise Guidelines for Cancer Survivors. MEDICINE & SCIENCE IN SPORTS & EXERCISE: American College of Sports Medicine. DOI: 10.1249/MSS.0b013e3181e0c112.

    Sandra C. Hayes, Rosalind R. Spence, Daniel A. Galvão in Robert U. Newton. (2009). Australian Association for Exercise and Sport Science position stand: Optimising cancer outcomes through exercise. Journal of Science and Medicine in Spor;  2009 (12), 428–434. DOI:10.1016/j.jsams.2009.03.002.

    Yuan Zhou, Jinjie Zhu, Zejuan Gu, Xiangguang Yin. (2016). Efficacy of Exercise Interventions in Patients with Acute Leukemia: A Meta-Analysis. PLOS One; 2016.

    Saskia Persoon, Marie José Kersten, Karen van der Weiden, Laurien M. Buffart, Frans Nollet, Johannes Brug idr. (2013). Effects of exercise in patients treated with stem cell transplantation for a hematologic malignancy: A systematic review and meta-analysis. Cancer Treatment Reviews; 2013 (39), 682-690. DOI: http://dx.doi.org/10.1016/j.ctrv.2013.01.001.

    Kerry S. Courneya in Christine M. Friedenreich. (2011).  Physical Activity and Cancer. Springer.

    Moshe Frenkel in Kenneth Sapire. (2017). Complementary and Integrative Medicine in Hematologic Malignancies: Questions and Challenges. Curr Oncol Rep, 2017 (19:79). DOI 10.1007/s11912-017-0635-0.

    Claudio L. Battaglini. (2011). Physical Activity and Hematological Cancer Survivorship. Physical Activity and Cancer, 275 Recent Results in Cancer Research 186, DOI: 10.1007/978-3-642-04231-7_12.

    M Mello, C Tanaka in FL Dulley. (2003). Effects of an exercise program on muscle performance in patients undergoing allogeneic bone marrow transplantation. Bone Marrow Transplantation (2003) 32, 723–728. DOI:10.1038/sj.bmt.1704227.

    KY Wolin, JR Ruiz, H Tuchman in A Lucia. (2010). Exercise in adult and pediatric hematological cancer survivors: an intervention review.  Leukemia, 2010; 24 (1113–1120). DOI:10.1038/leu.2010.54.

    Fernando Dimeo, Stefan Schwartz, Thomas Fietz, Tabata Wanjura, Dieter Böning and Eckhard Thiel. (2003). Effects of endurance training on the physical performance of patients with hematological malignancies during chemotherapy. Support Care Cancer, 2003; 11:623–628. DOI: 10.1007/s00520-003-0512-2.

    Jessica M. Scott, Saro Armenian, Sergio Giralt, Javid Moslehi, Thomas Wang and Lee W. Jones. (2016). Cardiovascular disease following hematopoietic stem cell transplantation: Pathogenesis, detection, and the cardioprotective role of aerobic training. Critical Reviews in Oncology/Hematology 98 (2016) 222–234.

    Chris P. Repka , Brent M. Peterson, Jessica M. Brown, Trent L. Lalonde, Carole M. Schneider and  Reid Hayward. Cancer Type Does Not Affect Exercise-Mediated Improvements in Cardiorespiratory Function and Fatigue. Integrative Cancer Therapies 2014, Vol. 13(6) 473–481. DOI: 10.1177/1534735414547108.

Zobrazit více