Pohybová aktivita

SDÍLET E-MAILEM
STÁHNOUT
VYTISKNOUT

Pohyb je každodenní součástí životního stylu mnoha lidí. Pravidelný pohyb napomáhá udržovat vaše tělo v kondici, zároveň může posilovat vaši psychickou i fyzickou pohodu. Zlepšování svalové síly je také důležité pro snižování tlaku na kosti. Zásadním doporučením pro nemocné s myelomem je plánovat fyzickou aktivitu s ohledem na stav kostního aparátu. Vaše obratle a kosti jsou často slabé či poškozené, proto byste se měli vyhýbat kontaktním sportům a sportovním disciplínám, kde hrozí riziko úrazu. Pokud si nejste jisti, je dobré vybraný typ cvičení konzultovat se svým lékařem nebo fyzioterapeutem, který zná specifika myelomu.

Několik dalších doporučení:

  • Vždy, když se rozhodnete navštěvovat jakékoliv skupinové cvičení, řekněte svému cvičiteli, že se léčíte s myelomem a prodiskutujte s ním své možnosti.
  • Stejná rada platí, pokud rádi navštěvujete posilovnu, váš instruktor by měl vědět, že máte jistá pohybová omezení.
  • Nezapomínejte, že když se cvičením začínáte po delší době, tělo není zvyklé na vyšší zátěž. Stejná situace nastává v období po ukončené léčbě, kdy vaše tělo prošlo velmi těžkou zkouškou a je nutné jej zatěžovat postupně.
  • Nikdy necvičte přes bolest, vyhýbejte se rotačním pohybům a poskokům, dbejte na to, abyste při cvičení neprochladli. Před cvičením nezapomínejte na rozehřátí těla a po ukončení cvičení na protažení svalů.
  • Lehké, nekontaktní druhy cvičení jako je chůze, plavání, cyklistika, mírná forma aqua-aerobiku, upravená forma jógy či tai-či pro vás mohou být přínosné.
  • Pokud máte rádi chůzi, nebojte se použít nordické hole. Pokud se je naučíte správně používat, méně se unavíte a bude se vám lépe dýchat.
  • Po celou dobu cvičení sledujte, jak se cítíte a cvičte jen do té míry, aby vám to bylo příjemné.
  • Sledujte také, jak vaše tělo reaguje a jak se cítíte těsně po cvičení, nebo o den později. Pokud se necítíte dobře nebo máte bolesti, potom je dobré zmírnit, změnit nebo cvičení na nějakou dobu úplně vynechat. Během léčby budete mít méně energie i síly a můžete se cítit frustrováni tím, že nezvládáte všechno, co dříve. Tento stav je normální. Někdy může pomoct více spánku, ale nejdůležitější je vždy přestat se cvičením, jakmile cítíte jakoukoli bolest.


Zdroj: Jak žít s mnohočetným myelomem. Informace pro nemocné a ty, kteří o ně pečují. Druhé, upravené vydání. Vydala: Česká myelomová skupina, nadační fond; International Myeloma Foundation; 2017. 

Nádorová onemocnění jsou doprovázena mnoha obavami a otázkami. Hodně lidí se s diagnózou  nádorového onemocnění potýká během  aktivního období svého života. Jsou mezi nimi i pacienti s hematologickými malignitami. A tak mnozí z nich přemýšlí, jestli mohou nadále běhat, lyžovat nebo jezdit na kole. Konkrétně chtějí vědět, zda jim fyzická aktivita může ublížit během léčby zhoubného onemocnění.

Nádorové onemocnění však může postihnout  i lidi, kteří nikdy fyzicky aktivní nebyli. Ti si jistě budou klást jiné otázky. A protože všichni by udělali téměř „cokoliv”, aby se uzdravili, ptají se sami sebe, jestli mohou něco získat, když během léčby začnou s cvičením. A je to vůbec nutné? Pokusme se odpovědět oběma skupinám: těm, pro které je náročné žít bez sportu, i těm, kteří pro sport potřebují zvláštní důvod.

  • Co na to říka věda?

    I bez toho, abychom zabíhali do vážných vědeckých diskuzí, víme, že cvičení je pro naše zdraví prospěšné. Ale co když onemocníme? Mnoho lidí si může myslet, že nemoc je čas, kdy je potřeba odpočívat, no a právě tehdy se tělesná aktivita stává téměř zásadní. Za pomoci tělesné aktivity pacienti dokážou zabránit ztrátě svalové hmoty a tělesné hmotnosti, čím přispívají k optimální léčbě nádorového onemocnění. To je obzvláště důležité při užívání protinádorových léků, u nichž je poškození svalů  zvláště výrazné jako vedlejší účinek. Tyto léky se také běžně používají na léčbu hematologických malignit.

    Vědecká zjištění stojí silně na straně tělesné aktivity. Díky  pozitivním účinkům cvičení jako podpůrné léčby nádorových onemocněních a účinného nástroje prevence kachexie,  se podstatně zvýšil počet studií o vztahu mezi cvičením a nádorovým onemocněním. Mnoho studií prokázalo příznivé účinky pohybu na celkovou spokojenost, ale jsou zde i vědecké důkazy, že tělesná aktivita zlepšuje přežití pacientů s onkologickým onemocněním. Aktivní životní styl přispívá k celkové rekonvalescenci a pomáhá snižovat pravděpodobnost recidivy.

  • Pozitivní účinky tělesné aktivity

    Pohyb má mnoho příznivých účinků, od psychologických až po fyzické. Aby se prokázaly pozitivní účinky fyzické aktivity, není nutné, aby pacient s nádorovým onemocněním zaběhl maraton nebo se vyšplhal na  nejvyšší horu. I mírný stupeň fyzické aktivity stačí ke zmírnění stresu a obav spojených s nádorovou nemocí a její léčbou. Pacienti, kteří jsou fyzicky aktivní, mají méně depresivních poruch, jsou méně unaveni a dokonce i jejich vnímání bolesti se zmenšuje. Tělesná aktivita také pozitivně ovlivňuje chuť k jídlu. Touha po jídle je nesmírně důležitá pro pacienty, kteří podstupují léčbu, protože zmírňuje problémy s příjmem potravy, které často doprovází léčbu nádorových onemocnění. Příjem potravy má klíčovou roli pro získávání pozitivních účinků z tělesného pohybu. Dobrý apetit a malá dávka léků proti bolesti, pomáhá zlepšit zažívání a zmírní potíže se zácpou. 

    Tělesná aktivita blahodárně působí i na kvalitu spánku. Pacienti, kteří mají pravidelnou fyzickou aktivitu, spí lépe a méně často trpí nespavostí.

    Nicméně, pozitivní účinky cvičení se mohou rychle přeměnit na negativní a urychlí se procesy degradace v těle, když pacient přecení své síly. Během onemocnění a jeho léčby by bylo nesprávné usilovat o osobní rekord nebo hrdinský sportovní výkon. Pohyb by měl být mírný a bude-li zároveň pro pacienta zábavou, jeho psychologický účinek se ještě znásobí. Je důležité si uvědomit, že méně je někdy více a po fyzické námaze potřebuje tělo také čas na regeneraci. Proto je lepší odložit velké sportovní plány nadobu po ukončení léčby.

  • Může být někdy tělesná aktivita nevhodná?

    Pokud trpíte závažnými následky léčby, jako například vysokou horečkou, těžkou nevolností a zvracením, nebo nezvladatelnou bolestí, buďte při cvičení velice opatrní nebo se ho vyvarujte úplně. Při takových stavech a dalších zdravotních problémech, které ohrožují tělesné funkce nezbytné k životu, je především zapotřebí vyléčit klinické příznaky. Když tyto příznaky ustoupí, začněte pomalu a opatrně cvičit.

  • Fyzická aktivita působí  proti  celkovému chátrání - kachexii

    Díky nemoci samotné nebo její léčbě se u pacientů s nádorovým onemocněním rozvíjí chronický zánět, což má za následek zhoršení metabolických procesů. Jako první  jsou postiženy bílkovinové struktury, které se postupně odbourávají. Nejdříve je to možné pozorovat na velkých svalových skupinách ramen a nohou. Nejpatrnější jsou svaly, které tvoří největší část funkční tělesné hmoty. U pacientů s hematologickými malignitami je to právě léčba agresivními léky, která tento proces odbourávání prohlubuje snad ještě více než samotné onemocnění.

    Když pacient ztrácí svalovou hmotu a tělesnou hmotnost, dochází k jeho celkovému oslabení a zhoršení kvality života. Takovým degradačním metabolickým změnám nelze úplně zabránit, ale je možné je účinně zpomalit pomocí správné výživy a pravidelné fyzické aktivity. Klid a přílišný odpočinek podporují metabolické změny známé jako kachexie. Dnes přesně nevíme, jestli je hlavní příčinou ztrát bílkovinových struktur jejich zvýšené odbourávání nebo pokles tvorby bílkovin v těle. Zřejmě zde spolu souvisí několik mechanismů a některé z nich mohou být velice úspěšně ovlivněny tělesnou aktivitou. Víme také, že klid a přílišný odpočinek mají za následek snížení tvorby bílkovin, čímž přímo podporují tělesný úpadek.

    Tyto vědecké poznatky tedy nabízí přesvědčivé důvody, proč je tělesná aktivita u pacientů s nádorovým onemocněním skutečně důležitá.

  • Jakou tělesnou aktivitu si zvolit?

    Znalost metabolických změn při kachexii společně s dobře známým příznivým účinkem cvičení jsou základním startovacím bodem k doporučení tělesné aktivity pro pacienty s nádorovým onemocněním. Protože nejefektivnějším protiopatřením proti odbourávání svalů jsou cviky, při kterých se svaly budují, jsou právě ony tím prvním typem cviků doporučovaným pacientům. Nazývají se také silový nebo intenzivní trénink. Vytrvalostní trénink dále zvyšuje účinnost silového cvičení.

    Závěrem lze říct, že nejdůležitejší je se dobře starat o své svaly. Stačí základní silový trénink, například zvedání činek a dřepy, nebo také kliky, jestli je zvládnete, a další podobná cvičení, která si možná pamatujete ještě ze základní školy. Silovému tréninku se věnujte 20 minut 2-3krát týdně. Nezapomínejte však ani na cviky na posílení těla, jako sedy-lehy.

    Fyzická aktivita je tedy vhodnou podporou pro pacienty a pomáhá jim překonávat obtížnosti léčby nádorových onemocnění. Pokud se jí budete věnovat přiměřeně, nebude pociťovat žádné nepříznivé vedlejší účinky.

Zobrazit více