Anémie spojená s nádorovým onemocněním: Příznaky, léčba a příčiny

SDÍLET E-MAILEM
STÁHNOUT
VYTISKNOUT

MUDr. Jana Obertová, Ph.D.
Národní onkologický ústav, Bratislava

Co je anémie?

Anémie je definována jako snížený počet červených krvinek (erytrocytů). Anémie je měřena pomocí hladiny hemoglobinu - proteinu obsaženého uvnitř červených krvinek, který přenáší kyslík z plic do dalších tkání v těle. Mnoho symptomů anémie je způsobeno sníženým množstvím kyslíku přenášeného do životně důležitých tkání a orgánů v těle.

Jaké jsou příznaky anémie?

J4P - blood_Pho_Sto1_21347677

Pokud dochází k anemizaci pomalu, jsou většinou příznaky neurčité. Lidé s anémií si často stěžují na pocit chladu, většinou se cítí unavení, malátní nebo mohou mít závratě, a to zejména jsou-li v pohybu nebo pokud rychle vstanou, mají problém se soustředěním, jsou ospalí a mívají zácpu. Pokud je anémie závažná, mohou i omdlít. Dalšími příznaky mohou být dušnost a bolest na hrudi. Pokud máte anémii, Vaše fyzikální vyšetření může ukázat vysoký nebo nízký krevní tlak, bledou kůži, žloutenku, zrychlený srdeční tep, arytmie a srdeční šelest.

Vaše laboratorní výsledky většinou ukáží snížený počet červených krvinek, sníženou hladinu hemoglobinu a nižší hematokrit.

Co anémii způsobuje?

Červené krvinky vznikají v kostní dřeni z kmenových buněk. Jejich tvorba a zrání jsou stimulované hormonem erytropoetinem, který je tvořen ledvinami. Pro správné vyzrávání červených krvinek jsou nezbytné železo, vitamín B12 a kyselina listová získané z potravy. Za normálních podmínek je 0,8 až 1 procento červených krvinek v těle každý den vyměněno a jejich průměrná délka života činí 100 až 120 dnů. Jakýkoliv proces, který má negativní vliv na rovnováhu mezi tvorbou a zánikem červených krvinek, může vést k anémii.

Příčiny anémie mohou být obecně rozděleny na ty, které způsobují sníženou nebo chybnou tvorbu červených krvinek a dále na příčiny vedoucí k jejich zvýšenému zániku.

Faktory snižující tvorbu červených krvinek

Příčiny, které typicky vedou ke snížené tvorbě červených krvinek, zahrnují:

  • neadekvátní příjem železa, vitamínu B12 nebo kyseliny listové potravou nebo jejich snížené vstřebávání
  • hypothyreóza (snížená funkce štítné žlázy)
  • potlačení syntézy hematopoetických růstových faktorů, zejména erytropoetinu

Faktory zvyšující zánik červených krvinek
Zároveň jakákoliv porucha, při které červené krvinky zanikají rychleji než mohou být tvořeny, může způsobit anémii. To typicky nastává během krvácení nebo hemolýzy (zkrácení přežívání červených krvinek na méně než 100 dnů, jehož nejčastější příčinou jsou protilátky proti erytrocytům nebo mechanické poškození při mikroangiopatii).

Příčinou anémie u pacientů s nádorovým onemocněním může být:

  • krvácení z nádoru
  • útlak nebo nahrazení kmenových buněk v kostní dřeni nádorovými buňkami, což je běžně pozorováno u pacientů s karcinomem prostaty, kteří mají kostní metastázy
  • potlačení tvorby červených krvinek faktory produkovanými nádorovými buňkami (např. inhibice erytropoézy prostřednictvím cytokinů, které brání využití železa nebo potlačují syntézu erytropoetinu a mnoho dalších účinků, typických pro jednotlivá onemocnění, která potlačují erytropoézu, dále autoprotilátky proti erytrocytům vedoucí k hemolýze)
  • účinky protinádorové léčby (např. potlačení erytropoézy radioterapií, chemoterapií a/nebo hormonálními přípravky)

Jak je anémie klasifikována?

Anémie může být klasifikována na základě velikosti červených krvinek a podle hladiny hemoglobinu v krvinkách. Pokud jsou krvinky malé, mluvíme o mikrocytární anémii. Pokud jsou naopak velké, jde o anémii makrocytární a v případě, že je velikost krvinek normální, mluvíme o normocytární anémii.

Podle WHO/Národního onkologického ústavu jsou normální hodnoty hladiny hemoglobinu (Hb) 12 až 16 g/dl u žen a 14 až 18 g/dl u mužů. Stupně anémie jsou dle WHO definovány následovně:

  • Mírná (stupeň 1) – Hb od 10 g/dl do dolního limitu normy
  • Středně těžká (stupeň 2) – Hb 8,0 až 9,9 g/dl
  • Těžká (stupeň 3) – Hb 6,5 až 7,9 g/dl
  • Život ohrožující (stupeň 4) – Hb < 6,5 g/dl
J4P - Blood 2__Pho_Sto1_20889308

Jak se anémie léčí?

Léčba anémie závisí na její příčině a závažnosti.

Anémie způsobená neadekvátním příjmem železa, vitamínu B12 nebo kyseliny listové potravou je léčena potravinovými doplňky. V některých případech je potřeba injekční aplikace vitamínu B12, protože tento vitamín se špatně vstřebává z trávicího traktu.

Pokud se jedná o těžkou anémii, zejména v případech krvácení nebo pokud je hladina hemoglobinu velmi nízká, obvykle pod 8,0 g/dl, může být potřeba krevní transfúze. Po transfúzi červených krvinek téměř vždy dojde k vzestupu hladiny hemoglobinu, nicméně tato léčba s sebou nese určitá rizika, jako jsou akutní transfúzní reakce, objemové přetížení a přenos infekčních agens. Transfúze často vede k rychlému zmírnění pacientových symptomů a zlepšuje tak jeho kvalitu života.

Další možností je injekční aplikace erytropoetinu, který podporuje tvorbu červených krvinek v kostní dřeni, nicméně indikace této léčby jsou omezené na pacienty s anémií, způsobenou chemoterapií bez kurativního záměru, jejichž hladina hemoglobinu klesla pod 10 g/dl.

Lékařské prohlášení

Obsah této webové stránky je určen k informativnímu a vzdělávacímu účelu. Veškeré osobní zdravotní otázky prosím konzultujte s Vaším ošetřujícím lékařem. Pokud máte jakékoliv otázky týkající se Vašeho zdravotního stavu, vždy vyhledejte lékaře. Před tím, než užijete nějaké léky, včetně těch volně prodejných, nebo potravinové doplňky, konzultujte to s Vaším lékařem, který jejich vhodnost pečlivě posoudí.

  • Reference:

    1. Rodgers GM 3rd, Becker PS, Bennett CL, et al. Cancer- and chemotherapy-induced anemia. J Natl Compr Canc Netw 2008; 6:536.
    2. Madeddu C, Gramignano G, Astara G, et al. Pathogenesis and Treatment Options of Cancer Related Anemia: Perspective for a Targeted Mechanism-Based Approach.Front Physiol 2018; 9:1294.doi: 10.3389/fphys.2018.01294
    3. Bohlius J, Bohlke K, Castelli R et. al, Management of cancer-associated anemia with erythropoiesis-stimulating agents: ASCO/ASH clinical practice guideline update. Blood Advances 2019; 3(8): 1197-2010.
Zobrazit více