Metastatický karcinom prostaty a výživa

SDÍLET E-MAILEM
STÁHNOUT
VYTISKNOUT

Je každý pacient s metastatickým karcinomem vystaven riziku poruchy výživy a jaké jsou příčiny tohoto rizika?

Téměř každý pacient s metastatickým karcinomem je do určité míry vystaven riziku poruchy výživy. Ta může být  způsobena jednak vlastním nádorovým onemocněním, jednak nežádoucími účinky protinádorové léčby. Tato protinádorová léčba sice účinně brání rozvoji karcinomu, zároveň však může poškodit i zdravé tkáně a zapříčinit tak poruchy výživy. Z tohoto důvodu se určitá forma výživové podpory doporučuje u každého pacienta s metastatickým karcinomem.

V čem spočívá výživová podpora?

Výživová podpora sestává z mnoha podpůrných opatření, počínaje konzultací v oblasti výživy až po užívání určitých doplňků stravy. Čím vyšší je riziko poruchy výživy pacienta s metastatickým karcinomem, tím intenzivnější by měla být jeho výživová podpora.

Je pacient s karcinomem prostaty vystaven riziku poruchy výživy?

Pacienti s karcinomem prostaty obecně nebývají vystaveni velkému riziku poruchy výživy. Jsou však pod určitým rizikem vyplývajícím ze samotného jejich onemocnění a ještě více v důsledku specifické léčby, která je jim podávána.

Co znamená pro pacienta mít primární nebo sekundární formu metastatického karcinomu?

Pacienty s karcinomem prostaty lze rozdělit do dvou skupin: pacienti s nově zjištěným nádorem prostaty (s metastázami přítomnými při úvodní diagnóze karcinomu prostaty) a pacienti se sekundárním karcinomem (s návratem onemocnění po předchozí chirurgické nebo radiační terapii). Základním typem léčby v obou případech je hormonální terapie, přičemž pacientům z první skupiny je možné podat také chemoterapii. Záměrem hormonální terapie je snížit hladinu mužských pohlavních hormonů – jde o terapii odstraňující účinek testosteronu. Úroveň mužských pohlavních hormonů se může snížit dvěma způsoby: injekcemi hormonů nebo chirurgickým odstraněním varlat. Pacient si může vybrat způsob hormonální terapie.

Proč je nádor prostaty léčen hormonální terapií?

Důvod spočívá v tom, že nádor prostaty představuje onemocnění reagující na hormony. Rakovinné buňky obsahují receptory na které se vážou mužské pohlavní hormony (např. testosteron). Vazba pohlavního hormonu na receptor podporuje množení a metastazování rakovinných buněk. Vyšší hladiny mužských pohlavních hormonů budou proto urychlovat množení rakovinných buněk. Injekce hormonů nebo chirurgická kastrace zabrání právě tomu, aby byly produkovány mužské pohlavní hormony. Hormonální terapie se může aplikovat za použití injekcí hormonů, které zabraňují uvolňování mužských pohlavních hormonů z varlat. Stejného účinku lze dosáhnout chirurgickým odstraněním varlat. Další možností jsou perorálně podávané tablety.

Může být hormonální terapie doprovázena nežádoucími účinky?

U žádné léčby nejsou nežádoucí účinky vyloučeny. V rámci rozhodovacího procesu bude váš lékař vždy brát v úvahu skutečnost, zda přínos terapie převažuje nad rizikem možných nežádoucích událostí. Minimálně v krátkodobém horizontu jsou nežádoucí účinky při hormonální léčbě zvládnutelné. Dobrou zprávou je skutečnost, že jako pacient máte velký vliv na zmírnění nežádoucích událostí. Toho lze dosáhnout zdravým životním stylem, tělesnou aktivitou, posilováním a vhodnou výživou.

Které jsou nežádoucí události spojené s hormonální léčbou?

Nežádoucí účinky se mohou projevovat jako zvýšená únavnost, snížená sexuální aktivita, problémy s erekcí, návaly horka s pocením, ztráta svalové hmoty, síly a funkčnosti svalů a zvýšení podílu tělesného tuku. Přínos léčby však s určitostí převyšuje nežádoucí události s ní spojené.

Co znamená výraz „karcinom prostaty rezistentní vůči kastraci“?

U některých rakovinných buněk se po určitém čase může vyvinout rezistence (odolnost) vůči nízkým hladinám testosteronu a onemocnění následně začne znovu postupovat. Tento stav označujeme jako karcinom prostaty rezistentní vůči kastraci. V takových případech je třeba kastrační terapii doplnit o hormonální terapii, chemoterapii nebo terapii izotopem rádia. Některé formy terapie navíc vyžadují podání nízkých dávek kortikosteroidů (k zabránění nežádoucích účinků), které mohou také negativně ovlivnit stav výživy.

Vyžadují pacienti s karcinomem prostaty výživovou péči?

Riziko poruchy váživy je třeba vzít v úvahu u každého pacienta. Pokud takové riziko existuje, výživová podpora je vhodná. Jelikož kastrační terapie může zhoršit výživový stav, doporučuje se vyšetření pacientů z hlediska vyživovacího rizika a komplexní péče. Mužské pohlavní hormony napomáhají při udržování svalové hmoty, také síly a funkčních vlastností těla, nejsou však jediným stimulátorem růstu svalů. Ten lze dosáhnout i silovým tréninkem nebo anaerobní tělesnou aktivitou. Zjednodušeně řečeno, jde o cvičení zaměřené na sílu. Takový trénink má terapeutický, nikoliv preventivní charakter.

Jakým způsobem může být tělesná aktivita součástí terapie metastatického karcinomu prostaty?

Bylo prokázáno, že pacienti, kterým se podaří udržet aktivní tělesnou hmotu, mají nižší výskyt nežádoucích příhod při onkologických terapiích. Je třeba vzít v úvahu také skutečnost, že silový trénink je prospěšný nejen pro zatěžované svaly, ale i pro ostatní svaly.

Muži ve věku šedesáti a více let představují většinu pacientů s nádorem prostaty, přičemž obvykle bývají méně tělesně aktivní. Nicméně alespoň někteří z těchto mužů byli v určitém období svého života tělesně aktivní. Nejlepší je chopit se té formy tělesné aktivity, kterou znáte nejlépe. Tělesná aktivita je nejúčinnější nástroj pro získání kontroly nad onemocněním. Kromě toho poskytuje tělesné cvičení velký přínos pro mysl a náladu, přičemž je jediným prokázaným opatřením proti pocitu únavy.

Proč by si měli pacienti s rakovinou zvýšit svůj příjem proteinů?

Svaly sestávají z proteinů. U zdravého jedince je stará svalová tkáň neustále nahrazována novou. V důsledku metabolických změn u pacienta s rakovinou už tento proces není v rovnováze, přičemž dochází k větší ztrátě svalové hmoty než k její tvorbě. Z tohoto důvodu potřebují mít pacienti s rakovinou vyšší příjem proteinů. Doporučený denní příjem u zdravého člověka představuje 1 g/kg tělesné hmotnosti, přičemž u pacientů s rakovinou se toto množství zvyšuje na 1,6 – 1,8 g/kg. Rozmanitá strava uspokojí potřeby zdravého jedince. Na druhou stranu, zvýšená potřeba proteinů vyžaduje jejich vyšší příjem. Proto by pacienti s metastazující rakovinou měli konzumovat více potravin bohatých na proteiny, jakými jsou maso, ryby, vejce, sója, kamut (druh pšenice s ořechovou příchutí – pozn. překladatele), quinoa atd. Je třeba zdůraznit, že potraviny bohaté na bílkoviny je třeba konzumovat během celého dne (třikrát denně). Vstřebávání proteinů je možné dále zlepšit tělesnou aktivitou. Během cvičení a po něm dochází k zvýšenému zásobování svalů krví, čímž se vstřebávání živin stává účinnějším. Tímto je proces zachování svalové hmoty maximalizován.

Měl bych jako onkologický pacient snížit svoji hmotnost?

Ztráta hmotnosti rozhodně není cílem výživové podpory.

Mám dbát o to, abych nenabyl tukové zásoby?

Je potřeba předcházet získávání neaktivní tukové hmoty. Nižší hladiny testosteronu podporují tvorbu tukových zásob při stejném množství přijaté stravy. Tělesná aktivita také hraje důležitou roli při prevenci, přičemž v tomto případě je upřednostňováno vytrvalostní cvičení. Pokud byl index tělesné hmotnosti před zahájením léčby přijatelný, doporučuje se zachovat příjem stravy na stejné úrovni, přičemž má být současně zvyšována úroveň tělesné aktivity. Kritéria pro nadváhu jsou u pacientů méně přísné než u zdravých jedinců.

Jaká je základní zásada výživové podpory pro pacienty s karcinomem prostaty?

Rozhodně je doporučována tělesná aktivita s důrazem na pravidelné posilování. Doporučuje se také příjem proteinů třikrát denně. Potřebné jsou dostatečné a pravidelné dávky stravy. Nechutenství by nemělo mít za následek odmítání jídla, které vede k podvýživě a horším výsledkům léčby. Je důležité, aby byla dodržována moudrá slova Hippokrata, otce medicíny, který řekl, že jídlo je lék. Zajistěte, aby byl váš příjem stravy přiměřený a pravidelný navzdory potenciální ztrátě chuti k jídlu, se kterou se můžete setkat. Pokud začnete nadměrně ztrácet tělesnou hmotu, lékař vám může předepsat komplexní výživovou péči. Dvě základní evoluční aktivity lidstva, které nám umožnily přežít, byly hledání potravy (tělesná aktivita!) a příjem potravy. Obě jsou důležité a stále platí.

Zobrazit více