Moderní léčebné formy

SDÍLET E-MAILEM
STÁHNOUT
VYTISKNOUT

Základním kamenem léčby schizofrenie je nepřetržité užívání řádně zvolených antipsychotik.

Podávání léku by mělo být nasazeno co nejrychleji. Měl by být zvolen léčivý přípravek, který účinně tlumí příznaky a pacient ho dobře snáší a který pacientovi umožní průběžně a pravidelně dodržovat stanovenou léčbu. Bez tohoto přístupu k léčbě není reálná její úspěšnost.

Zapamatujte si!

Dlouhodobě působící léky, které jsou podávány jednou za 2-4 týdny, případně 1x za 3 měsíce, skýtají pohodlnou formu léčby, která usnadňuje každodenní fungování pacienta a dodržování jeho léčebného režimu.

Bez ohledu na způsob podávání léku by však farmakoterapie měla být doplněna dalšími léčebnými metodami: psychoterapií, psychoedukací a aktivní prací s rodinou pacienta nebo pečovatelem.

Dlouhodobě působící léky

Nejen z výzkumných studií, ale i z poznatků o každodenním životě pacientů vyplývá, že čím vyšší je četnost podávání léků, tím nižší je úroveň spolupráce pacientů, a tím dříve pacienti léčbu vysazují. 

Tento problém se netýká pouze schizofrenie, ale všech chronických onemocnění, jako je diabetes, hypertenze a dokonce bronchiální astma. Úkolem současné farmakologie je tedy navrhovat léčivé přípravky, které budou mít co nejdelší působení. V ČR i jinde ve světě jsou k dostání antipsychotické léky s prodlouženým uvolňováním.

Zapamatujte si!

Ty v sobě spojují vlastnosti výše uvedených léků v depotní formě s výhodami atypických antipsychotik.

U těchto léků se již nepoužívá jako rozpouštědlo olej (který byl v případě injekcí nahrazen vodou), takže pacienti při aplikaci na rozdíl od tradičních depotních léků zažívají méně bolesti.  Injekce se aplikují intramuskulárně, ale v případě některých léků má pacient na výběr místo podání: hýždě nebo paže.

V případě účinné látky s pomalým uvolňováním, která je totožná s účinnou látkou v perorálním antipsychotiku, se koncentrace léku v séru udržuje na konstantní úrovni. Injekce se podávají jednou za 2 až 4 týdny, případně 1x za 3 měsíce, protože koncentrace léčiva zůstává v těchto časových intervalech na stabilní úrovni. Pacient nemusí pamatovat na každodenní dávku léků.

Je dobré vědět, že ...

Užívání antipsychotických léků s prodlouženým uvolňováním značně usnadňuje další průběh léčby, prodlužuje dobu remise a podstatně snižuje riziko recidivy (oproti užívání stejné látky v denním režimu).

Mezi hlavní skupiny pacientů, u kterých může být na místě přechod z dosud užívaného atypického léčiva na dlouhodobě působící antipsychotika, patří:

  • pacienti s častými recidivami, které jsou způsobeny špatnou spoluprací při užívání perorálních atypických antipsychotik,
  • nespolupracující pacienti, kteří užívají perorální antipsychotika,
  • pacienti, kteří dostávají perorální atypická antipsychotika, u kterých se projevují časté recidivy psychózy z neznámých příčin,
  • stabilizovaní pacienti užívající konvenční perorální antipsychotika, kteří však trpí extrapyramidovými příznaky.

Léčba pomocí dlouhodobě působících léčiv

Je dobré vědět, že ...

Dlouhodobě působící antipsychotika se podávají intramuskulárními injekcemi.

Primárním místem vpichu jsou hýždě. V případě některých léků má pacient na výběr mezi dvěma místy vpichu: hýždě nebo paže. Injekce aplikuje zdravotnický personál (zpravidla zdravotní sestry). Návštěvy lékaře za účelem aplikace injekce by měly být sjednány v souladu s doporučeními lékaře (jednou za 2 až 4 týdny, případně 1x za 3 měsíce), přičemž až na výjimečné případy aplikace injekce nevyžaduje žádnou předchozí přípravu. Zdravotní personál pacienta informuje o případném zvláštním postupu, který je nutno dodržet před podáním konkrétního přípravku.

Komplexní léčba u schizofrenie

Komplexní léčba u schizofrenie, poskytovaná v rámci jednotného systému péče o pacienty, zahrnuje nejen farmakologickou léčbu, ale také psychosociální terapii s podporou rodiny pacienta a pečovatele na straně jedné, a sociálních a zdravotnických profesionálů na straně druhé. 

Tato léčba se soustřeďuje nejen na psychopatologické příznaky a poruchy kognitivních funkcí. Zlepšení psychosociálního fungování pacienta a zajištění toho, aby pacient v životě zastávat plnohodnotnou roli. Je tedy velmi důležité, aby jak pacient, tak jeho rodina zaujali řádný přístup k nemoci.

Aby byla tato komplexní léčba vůbec proveditelná a účinná, je zapotřebí účastí mnoha odborníků, včetně lékaře, zdravotní sestry, psychologa, sociálního pracovníka a dalších, a rovněž neomezený přístup k zařízením zdravotní péče a dalším formám podpory a péče.

Účast pacienta na farmakoterapii

CEE_SCHIZO_treatment_02_A
Stock photo. Posed by model.

Často se stává, že se pacient, který je v remisi onemocnění, cítí být zcela zdráv a myšlenky na svou nemoc si nepřipouští; pro takového pacienta je obtížné přijmout návrh na nasazení léků nebo účast v psychoterapii, protože chce, aby byl považován za normální, zdravou osobu. 

Přitom pokud je takové osobě navržena profylaktická léčba, zaměřená na prevenci recidiv onemocnění, vůbec to neznamená, že je na ni nadále nahlíženo jako na pacienta. Cílem léčby po prožité psychotické nebo depresivní epizodě je poskytnout postižené osobě jako jedinci, který je náchylný k recidivě daného onemocnění, prostředky, kterými této recidivě zabrání, a potřebné znalosti o tom, jak s těmito prostředky naložit.

Zapamatujte si!

Léčba, která působí proti recidivě onemocnění, se nesmí stát překážkou. Musí být podporou v běžném životě. Vyžaduje to však aktivní zapojení a spolupráci pacienta. 

Terapeuti se ve stále hojnější míře snaží zapojit pacienta do mechanismu rozhodování o jeho léčbě. Zpočátku by se měl pacient ve věci své léčby zcela řídit názorem svého lékaře. Po nějaké době se i vzhledem ke zlepšené informovanosti pacientů, kteří mají různé zkušenosti s předepsanými léky, pacient stane do jisté míry odborníkem na svou léčbu a může navrhnout tu nejlepší variantu svému lékaři.

Je dobré vědět, že ...

Pacient, který načerpá vědomosti o své nemoci, lépe rozumí nutnosti léčby a je schopen přesně sdělovat obtíže související s jeho onemocněním a informovat o nežádoucích účincích užívaných léčiv.

Znalost mechanismů účinků léčiv usnadňuje pacientovi pokračování v předepsané léčbě, i když se objeví nežádoucí účinky.

Víte, že...

Je důležité, aby si pacient spolu se svým terapeutem ujasnil cíle své léčby a způsoby jejich dosažení. Navázání řádného dialogu mezi pacientem, pečovatelem a terapeutem zvyšuje šanci na úspěšnou spolupráci v průběhu léčby.

To je naprosto zásadní, protože případné přerušení léčby nebo záměrné vysazení léčiv může zcela vymazat veškeré žádoucí výsledky, kterých bylo dosaženo v rámci předchozí léčby, což má negativní vliv na zdraví pacienta.

Zobrazit více