Co jsou to duševní poruchy

SDÍLET E-MAILEM
STÁHNOUT
VYTISKNOUT

Ne každý případ duševních potíží by měl být interpretován jako duševní porucha. Trápení, úzkost, smutek, ztráta motivace, nespavost nebo nedostatek chuti k jídlu jsou přirozené reakce na těžké životní události, konflikty, ztráty a zažívaná rozčarování. 

CEE_SCHIZO_disease_01_I

Ne každý případ duševních potíží by měl být interpretován jako duševní porucha. Trápení, úzkost, smutek, ztráta motivace, nespavost nebo nedostatek chuti k jídlu jsou přirozené reakce na těžké životní události, konflikty, ztráty a zažívaná rozčarování. Na neúspěch a zklamání, která ohrožují naši představu o nás samotných, naši duševní integritu a pocit bezpečí reagujeme smutkem, úzkostí, někdy strachem nebo podrážděním a dokonce i hněvem. 

Úzkost a smutek, které se dostaví v obtížné situaci, nesignalizují poruchu. Mohou však ke vzniku poruchy vést, pokud se včas nepostavíme svým problémům čelem a nevyřešíme nepříznivé okolnosti a emoce, které vyvolávají. Chronický situační stres, nevyřešená, potenciálně konflikt vyvolávající situace nebo důsledky závažného traumatického stresu mohou být základem poruch a mohou se kombinovat se stresem a neurotickými poruchami, včetně spánkových poruch, nálad, emocí a chování, zanedbané výživy, úzkosti a depresivních poruch.

Je dobré vědět, že ...

Stejně jako nás fyzická bolest upozorňuje na ohrožení biologického zdraví (na základě zkušeností instinktivně stáhneme ruku z horkého nebo ostrého předmětu), pak strach a úzkost jsou signály, které nás varují před hrozbami nebo nebezpečími, kterým čelí naše psychika.

Věděli jste, že ...

U některých osob může silný stres ve svých důsledcích vést až k trvalým změnám osobnosti.  U osob, které jsou náchylné k epizodním životním krizím a náhodným příhodám, může dát stres impulz k první epizodě nebo recidivě psychotických poruch ze skupiny schizofrenie a bludných, afektivních (depresivních a manických) poruch.

Abychom si zachovali svou uspořádanost a pocit bezpečí a abychom se mohli cítit klidní i v těžkých situacích, které přináší život, potřebujeme podporu jiných lidí někdy i pomoc specialisty. Neboť mezi naprostým duševním zdravím a duševní poruchou s postupně vzrůstajícími příznaky duševního neklidu a obtíží existuje jen poněkud nejasně vymezená hranice.

Zapamatujte si!

V případě přetrvávajících, výrazně zesílených příznaků duševního neklidu (jako je úzkost nebo depresivní nálada, poruchy spánku a nechutenství, podrážděnost a impulzivita), kdy tyto příznaky narušují naše fungování a ovlivňují vztahy s jinými lidmi, můžeme začít mluvit o duševních poruchách, které vyžadují odbornou péči.

Mezi duševní poruchy patří:

  • poruchy přizpůsobení,
  • úzkostné poruchy,
  • depresivní poruchy,
  • poruchy příjmu potravy,
  • poruchy chování.

Vysoce rizikové situace

V situaci značného a dlouhodobého stresu zažívaného osobou s vrozenou, zvýšenou náchylností k funkčním duševním poruchám, např. v rodinné  anamnéze (genetická dědičnost), a s omezeným přístupem ke zdrojům zdravotní péče (nedostatečné sociální dovednosti, omezená schopnost vyrovnávat se s emocemi a omezený počet dostupných odborníků v oblasti péče o duševní zdraví nebo nefunkční síť těchto odborníků) může takovým osobám hrozit duševní (psychotická) porucha, která se může projevit schizofrenií, depresí nebo mánií s psychotickými příznaky a bludnými poruchami).

Výskyt psychotické epizody může podpořit i nadměrná konzumace alkoholu nebo drogová závislost. 

Jak se vypořádat s krizí?

Životní a rodinné krizové situace, stejně jako nahodilé traumatické události, mohou být v případě, že jsou úspěšně zvládnuty, obohacením životní zkušenosti dotčené osoby a posílit její schopnost zvládat stres a současně přispět k rozvoji osobnosti a zlepšení adaptačních předpokladů. Některé situace však mohou přesahovat možnosti daného subjektu poradit si s nimi, a stávají se zdrojem potenciálního ohrožení jeho duševního a tělesného zdraví.

Osoby, které zažívají životní problémy a/nebo traumatické události, se uchylují k nadměrnému užívání alkoholu, uklidňujících přípravků a dalších látek, zejména léků, jako k nejjednoduššímu způsobu vypořádání se s vlastními emocemi. Na tomto základě může vzniknout závislost. Obecná podpora a odborná pomoc poskytované osobám, které se potýkají s těžkými životními situacemi nebo dramatickými nahodilými událostmi, nemají jen pomoci těmto osobám efektivně se vyrovnat s negativními emocemi, přehodnotit dané okolnosti a naplánovat si strategii pro překonávání krizových situací, ale mohou sehrát významnou roli i v prevenci duševních poruch.

Podpora rodiny a přátel často postačí, ale v některých případech je nutná i pomoc odborníka. Tuto pomoc stát poskytuje občanům v rámci služeb sociální a zdravotní péče poskytovaných příslušnými odborníky a institucemi.

Kdy je zapotřebí vyhledat pomoc odborníka?

Je nutné mít na paměti, že lidská povaha je kvůli své biologicko-psychosociální povaze velmi komplexní.  Lidské tělo v dobrém zdravotním stavu se dokáže přizpůsobit měnícím se okolním podmínkám, vyrovnat se s vnějšími hrozbami a vnitřními, duševními konflikty.

Nadměrná zátěž, která překračuje schopnost jednotlivce se přizpůsobit, však může vyvolat homeostatickou poruchu, tj. narušit systémovou rovnováhu. Ta zase může vést ke snížení biologické duševní odolnosti a následnému nárůstu výskytu různých onemocnění – tělesných i duševních.

Zapamatujte si!

Je důležité mít na paměti, že duševní poruchy se nemusí projevit výhradně v duševní oblasti, ale také v tělesné (somatické) sféře fungování lidského organismu.

A stejně tak mohou být somatická onemocnění odhalena na základě somatických (bolesti, slabostí) i duševních příznaků (podrážděnost, úzkost, pokleslá nálada). Proto lékaři primární péče (praktičtí lékaři, interní lékaři, rodinní lékaři) diagnostikují a určují somatické i duševní stavy. Analogicky zkoumá psychiatr při diagnostice duševní poruchy somatický stav pacienta, aby buď vyloučil, nebo potvrdil somatické onemocnění.

Zobrazit více