Příznaky, které poukazují na nežádoucí stav duševního zdraví:
- nadměrné obavy;
- dotěrné, obsedantní myšlenky nebo činnosti, ke kterým se opakovaně vracíme, ačkoli bychom se jich raději zbavili;
- podrážděnost, zuřivost, agresivita, nestálost emocí, nezvladatelnost;
- stavy sklíčenosti a/nebo smutku, které nastávají zcela bezdůvodně;
- pokles nebo ztráta schopnosti radovat se nebo prožívat radost;
- neustálá posedlost nepříjemnými, politováníhodnými myšlenkami, nadměrným a neoprávněným pesimismem;
- poruchy chování;
- pocit ztráty energie, životní dynamiky a motivace;
- duševní a motorické zpomalení;
- nepřiměřeně dobrá nálada, nevhodná dané situaci či okolnostem, neopodstatněný optimismus;
- přemotivovanost při myšlení, mluvení a jednání;
- hyperaktivita, nadměrný pohyb, nezodpovědné, neuvážené jednání, občas chaotické a neukončené;
- neúměrná, neodůvodněná bezstarostnost, nepřiměřené a bezstarostné přehlížení nebezpečí, lehkomyslnost;
- problémy s koncentrací, snadné rozptýlení pozornosti;
- obtíže se zapamatováním a vybavováním si věcí;
- buďto snížená, nebo nadměrně zvýšená chuť k jídlu;
- poruchy spánku – obtíže s usínáním, mělký spánek, probouzení se v noci, probouzení se časně z rána, celková nespavost, nadměrná ospalost během dne, nepříjemné sny, noční můry;
- neúměrná asociace skutečností, přisuzování mimořádného významu nahodilým událostem a jejich vztahování k vlastní osobě;
- postižení schopnosti vnímání – vnímání zvuků, hlasů neexistujících osob, vidění nebo vnímání neexistujících předmětů, tj. halucinace;
- zkreslené, nesprávné názory, nesprávná hodnocení reality a přesvědčení, která přetrvávají i přes zjevné důkazy o jejich nesprávnosti a iracionalitě, tzn. bludy (může se jednat o nesprávné přesvědčení postižené osoby o jejím osobním poslání, bohatství, neobvyklých schopnostech ovlivňovat druhé, o tom, že je pronásledována, nemocná, řízena vnějšími silami, vystavena různým ohrožením, dále může jít o zvýšené vnímání viny, marnosti konání, nicotnosti, chudoby.
Věděli jste, že ...
Stejně jako bolest, je i úzkost signálem, varováním před blížícím se nebo potenciálním nebezpečím. Nadměrný, neopodstatněný strach a úzkost se stávají utrpením, které postižené osobě brání v dosahování jejích životních cílů. Může mít formu rozptýleného, neustále přítomného nervového napětí, úzkosti, někdy s pocitem „knedlíku v krku“, projevovat se zvýšeným srdečním tepem, třesem nebo napětím svalů, bolestmi hlavy.
Rovněž se může projevovat náhlými silnými záchvaty úzkosti v kombinaci se zděšením, pocitem zalykání se, umírání a zrychlené srdeční tepové frekvence. Pokud se strach dostaví v určitých situacích (v uzavřeném prostoru, v přímém kontaktu s lidmi, v otevřeném prostoru) – tento strach se označuje jako fobie;
Příznaky, které znamenají vážnou hrozbu pro pacienta:
- ztráta touhy po životě, touha zemřít, sebevražedné myšlenky, úmysl spáchat sebevraždu;
- neschopnost přijímat potravu a tekutiny nebo jejich odmítání;
- neschopnost se pohnout, strnulost, nehybnost;
- ztráta verbálního kontaktu a jiných forem komunikace;
- neschopnost logického uvažování a mluvení;
- ztráta orientace místem, ztráta pojmu o času a situaci, ve které se daná osoba aktuálně nachází;
- neschopnost zapamatovat si aktuální události a informace;
- neschopnost rozhodnout se, souběžné prožívání nesourodých přání a cílů
- neschopnost podniknout jakékoli kroky;
- pouštění se do činností na základě vnímání nereálných hlasů (sluchové halucinace) nebo nereálných úsudků (bludy), které postižená osoba není schopna ovládat;
- naléhavé hlasy (sluchové halucinace) – příkazy ke spáchání sebevraždy, ke způsobení nějaké škody nebo k vraždě člověka
- hlasy (sluchové halucinace), vyjádřené hrozby;
- bizarní, nepochopitelné, nepředvídatelné chování.
