Průběh schizofrenie

SDÍLET E-MAILEM
STÁHNOUT
VYTISKNOUT
CEE_SCHIZO_disease_03_B

Průběh psychóz je velmi rozmanitý a závisí na mnoha faktorech, z nichž nejdůležitější je to, zda pacient užívá správné léky ve vhodných dávkách a po vhodnou dobu. Zpočátku by se měl pacient ve věci své léčby zcela řídit názorem svého lékaře.

Po nějaké době se i vzhledem ke zlepšené informovanosti pacientů, kteří mají různé zkušenosti s předepsanými léky, pacient stane do jisté míry odborníkem na svou léčbu a může navrhnout tu nejlepší variantu svému lékaři.

Tímto odborníkem se může stát i osoba pacientovi blízká, zpravidla jeho rodiče, zejména pokud se tyto osoby účastní podpůrných skupin nebo psychoedukace rodin.

Zapamatujte si!

Je nutné mít na paměti, že dodržování doporučené medikace je nejdůležitějším faktorem, který zabraňuje recidivám onemocnění.

Zdá se tedy, že užívání léků předepsaným způsobem snižuje riziko recidivy schizofrenie ve srovnání s případy, kdy pacienti léky neužívají nebo je užívají nepravidelně. Účinnost léčby je vyšší ve srovnání s účinky léčby chronických somatických onemocnění, jako jsou například peptická vředová choroba nebo astma.

Typy průběhů schizofrenie

Jak již bylo řečeno, průběh schizofrenie, ale i jiných psychóz, závisí v zásadě na tom, zda pacient řádně užívá léky, které mu byly předepsány psychiatrem. Průběhy psychóz jsou velmi rozmanité, ale lze je seskupit do následujících tří typů. Faktory, které určují průběh psychózy, jsou: závažnost příznaků a výskyt recidiv.

Pacient s mírným průběhem schizofrenie (stabilní) Pacient se středně závažným průběhem schizofrenie (často stabilní) Pacient se závažným průběhem schizofrenie (nestabilní)
vykazuje při zlepšení stavu (v remisi) mírné příznaky schizofrenie, nebo tyto příznaky v průběhu této doby zcela vymizí,

do dovršení věku 45 let zažije jen jednu nebo dvě epizody schizofrenie,

pacient pravidelně užívá léky předepsané psychiatrem.
pacient do dovršení věku 45 let zažil jen několik epizod schizofrenie, obvykle v průběhu období náročnějších na stres,

u pacienta se mezi jednotlivými epizodami (během remise) projevily některé mírné příznaky,

ojediněle se vyskytují období, kdy pacient předepsané léky neužívá, nebo je užívá nepravidelně.
dochází k častým recidivám, a to i jednou za několik měsíců,

v průběhu remise jsou pozorovány akutní příznaky, které narušují každodenní fungování pacienta,

pacient obvykle neužívá předepsané léky, staví se odmítavě k další léčbě,

pacient má i jiné duševní obtíže (např. užívání alkoholu nebo drog) nebo somatické problémy (jiné nemoci, jako například onemocnění srdce nebo ledvin), které komplikují proces uzdravování.

Asi před 100 lety, když Eugen Bleuler zavedl pojem „schizofrenie“, tvořily osoby s nepříznivým, chronickým průběhem schizofrenie většinu pacientů trpících tímto typem psychózy.

Stádia (fáze) v průběhu schizofrenie

V průběhu schizofrenie každého typu existují tři hlavní období. Jedná se o tato období:

  • fáze exacerbace – to je období významného nárůstu intenzity příznaků, obvykle těch pozitivních. Může začít náhle nebo pozvolna, v průběhu několika měsíců nebo dokonce deseti až dvanácti měsíců. Čím dříve jsou příznaky odhaleny, tím dříve je možné začít podávat léky, které umožní rychlejší průběh fáze exacerbace schizofrenie a nástup další fáze – období stabilizace;
  • fáze stabilizace – v průběhu tohoto období dochází v důsledku podávání léků k postupnému tlumení příznaků schizofrenie a pacient se pomalu vrací k normálnímu funkčnímu stavu;
  • fáze remise – příznaky schizofrenie jsou mírné, nebo zcela mizí. V průběhu tohoto období pacient užívá léky ve snížených dávkách (udržovací léčba). Během remise dochází k postupnému zlepšování celkové pohody pacienta.

Rozdíly v průběhu schizofrenie u žen a mužů?

Rozdíly v průběhu schizofrenie u mužů a žen jsou poměrně významné a do značné míry souvisejí s rozdíly v hormonální rovnováze, zejména vzhledem k neuroprotektivním (mozkové buňky chránícím) účinkům ženských pohlavních hormonů.

Výsledky jsou uvedeny v tabulce níže.

Ženy Muži
nástup nemoci v pozdějším věku nástup nemoci v mladším věku
lepší funkční stav před nástupem nemoci horší funkční stav před nástupem nemoci
menší počet hospitalizací vyšší počet hospitalizací
lepší reakce na antipsychotika horší reakce na antipsychotika
nižší intenzita negativních příznaků (zejména u žen s nástupem schizofrenie v pozdějším věku) větší intenzita negativních příznaků
závažnější pozitivní a depresivní příznaky méně závažné pozitivní a depresivní příznaky
větší šance stát se matkou (asi 50 % žen se schizofrenií přijde alespoň jednou do jiného stavu) menší šance stát se otcem (otcem se stane pravděpodobně jen 10 % mužů)
nižší podpora ze strany rodičů (relativně starší rodiče) větší podpora ze strany rodičů, obzvláště matek (mladší rodiče)

Zapamatujte si!

Všechny tyto rozdíly se mohou v případě konkrétní osoby ukázat jako zcela irelevantní. Srovnáváme zde velké skupiny pacientů.

Zobrazit více